Myslivec František Josef

* 20. 10. 1873 Dolní Lhota – + 21. 8. 1934 Opava

Katolický kněz, profesor učitelského ústavu v Příboře a českého reálného gymnázia v Opavě, spoluzakladatel a ředitel Čsl. zemědělského muzea v Opavě, národopisec a folklorista.

Narodil se v rodině Františka Myslivce, rolníka v Malé Lhotě (dnes Dolní Lhotě) č.p. 7, a jeho manželky Františky, dcery mlynáře Josefa Beny rovněž v Malé Lhotě. V Opavě studoval na českém gymnáziu a nemalý vliv na jeho tvořící se osobnost měli profesoři Vincenc Prasek a Václav Hauer, kteří v něm probudili zájem o historii a národopis. Tento zájem u něj utvrdil organizační podíl na národopisné výstavě v Opavě r. 1893. Po maturitě sice odešel studovat teologii do Olomouce a pak působil jako katolický kněz ve Vizovicích, Frenštátě p. R. a Táboře, ale styky se svými opavskými profesory nepřerušil.
 
Mimopracovně psal drobné povídky z venkovského života a sbíral po vzoru V. Hauera lidové písně a tance a vydal je knižně pod názvem „Slezské národní písně, tance a popěvky“ (1930). Shromažďoval údaje o projevech venkovského života ve Slezsku, o lidových krojích, studoval venkovské hospodářství na Opavsku a napsal o svých poznatcích řadu studií, publikovaných samostatně, či v mnoha časopisech, např. ve Věstníku Matice opavské, Hlasu, Opavském týdeníku, Našem Slezsku, Ostravském deníku a dalších. Uveďme alespoň tituly „Náš národní kroj“ (1928), „Naše dědiny, statky a chaloupky na Opavsku“ (1930), „Pěsničky Moravců z Hlučínska a Hlubčicka“ (s.d.), „Starý způsob hospodářství na Opavsku“ (1933). Psal i beletrii. Známá je např. jeho sbírka povídek, uveřejněná pod názvem „Za svítání“. K publikování užíval pseudonymy Ladislav Oleříšský, Lad. Podjarský a stryk Koltun. Podílel se s Františkem Zíkou, Aloisem Kacířem a Františkem Drahným v r. 1924 na založení Československého zemědělského muzea v Opavě s cílem získávat doklady pro historii techniky zemědělské a lesnické výroby ve Slezsku a propagovat mezi zemědělci moderní výrobní techniku. Jeho zásluhy o rozvoj muzea, přenesení sbírek z Vyšší hospodářské školy do Blücherova paláce a jejich zpřístupnění veřejnosti (cca 6200 kusů) jsou nepominutelné. Proto byl ustaven prvním předsedou muzejního kuratoria.
 
Popsanou činnost mohl František Myslivec vyvíjet jen díky tomu, že v r. 1923 byl jmenován na českém reálném gymnáziu v Opavě až do výslužby profesorem náboženství. Ve slezské metropoli bydlil nejprve v Mariánu na Rooseveltově ulici a posléze ve vile dr. Kaluse na Tyršově ul. č. 33.

Informace k hrobu (Městský hřbitov, skupina 7, třída II, hrob 28)  Zobrazit hrob na mapě

PhDr. Josef Gebauer