Kronesová Theresia Hedwig

* 7. 10. 1801 Bruntál – + 28. 12. 1830 Vídeň

Herečka.

Byla nejmladším dítětem kožešnického mistra Josefa Kronese v Bruntále č.p. 134 a jeho manželky Theresie, roz. Walterové z Rýmařova. Za sourozence měla Josefa Franze (* 7. 4. 1797), Marianu Kláru (* 13. 8. 1794), Marii Annu Kláru (* 26. 4. 1792). Její otec byl náruživým ochotníkem, a proto opustil v r. 1805 dobře zavedenou živnost, odešel do Opavy nejprve k Flebbově divadelní společnosti a po roce přestoupil k divadelní společnosti J. Schönfelda, který svou kariéru zahajoval právě v městském divadle v Opavě. A tak se přihodilo, že v r. 1806 se nejpřitažlivější opavskou divadelní atrakcí stalo čtyřapůlleté děvčátko, Theresa Kronesová, vystupující s mimořádným úspěchem od 12. 2. 1806 v obtížné dětské roli hry E. Schikandera „Vyhořelý dům“. V r. 1808 nespokojený J. Krones odešel od Schönfelda a získal licenci na vlastní společnost , s níž potom kočoval po vesnicích. Miniaturní divadelní soubor vytvořil se ženou a svými dětmi. Od útlého dětství musela tak Theresa sdílet trpký úděl divadelního dítěte, jejíhož talentu zneužíval despotický otec při produkcích svého improvizovaného divadélka ve stodolách a všude, kde se jen dalo hrát. Pouze pro zimní sezónu 1811/12 včlenil se Kronesův soubor do divadelní společnosti J. Siegeho a vystupoval s ní ve Znojmě a Jihlavě. Přes těžké životní podmínky Theresa s vytrvalou ctižádosti rozvíjela svůj herecký talent. U kronesovy společnosti ji viděl hrát také vídeňský herec a dramatik Ferdinand Raimund, který ji získal do Vídně a učinil z ní svou partnerku. Při její první vídeňské premiéře 20. 11. 1821 v Leopoldstädtském divadle ji publikum nadšeně přijalo a záhy zastínila své slavné rivalky, mnohaleté divadelní hvězdy, a prokazovala rychlý umělecký růst ve vedoucích rolích repertoáru, zejména v těch, které pro ni napsal F. Raimund. Bezkonkurenční popularity dosáhla jako Giovinezza v Raimundově pohádkové frašce „Děvče ze světa víl“ (1826). Její portrét v této slavné roli od malíře M. von Schwinda byl ve Vídni vystavován a potom reprodukován na skle, porcelánu, sklenkách i na hedvábí a její píseň na rozloučenou z této zpěvohry zněla po celé Vídni.

Therasa Kronesová byla uznávána za nejdokonalejší představitelku vídeňského lidového divadla své doby. Její tvorba nebyla však jednoznačná a vývoj přímočarý. Současníci vychvalovali její přirozenost a osobní kouzlo projevu. V tomto duchu, s hlubokým vnitřním ponorem vytvořila např. role Ofélie v Shakespearově Hamletovi nebo Luisu v Schillerových Úkladech a lásce. Na druhé straně se její projev vyvíjel směrem, jímž šlo Leopoldstädtské divadlo, k lidovému, až parodickému furoru. Tu se její styl vyhraňoval jako nadmíru komediální, dovedla na scéně zesměšňovat i sama sebe, zpívala rozpustilé písničky a vystupovala v komických ztřeštěných scénách, jaké by v té době jiné herečce byly stěží prominuty. Poslední její interpretace byly založeny na vyhraněné, geniální parodické nevázanosti.

PhDr. Josef Gebauer