Sarkander Mikuláš

* kolem 1570 Skočov (P) – + 29. 11. 1622 Olomouc 

Katolický kněz, opavský inkvizitor, kanovník brněnský, štrasburský a olomoucký, protistavovský spiklenec. 

Narodil se v druhém manželství Heleny Gurecké z Kornic s Řehořem Matějem Sarkanderem ve Skočově. Po ovdovění v r. 1589 se Helena Gurecká vrátila se svými dětmi Václavem, Pavlem, Mikulášem a Janem do Příbora, působiště svého prvního manželství, kde žil její syn z tohoto manželského svazku, Matouš (Matěj) Vlčkovský.

Mikuláš Sarkander však již v té době studoval v Olomouci na jezuitské škole, kde byl imatrikulován v r. 1590 a šest let poté nastoupil na místo zámeckého kaplana u Ladislava Berky z Dubé ve Velkém Meziříčí nad Oslavou. Velkomeziříčskou faru i kostel vydobyl z rukou protestantů již po roce svého působení svou jezuitskou horlivostí. Pokatoličťováním způsobil velké rozhořčení a zdejší usedlíky dohnal k obrazoboreckému vystoupení. Na pomoc si proto pozval z Olomouce další jezuity, mezi nimi i svého mladšího bratra Jana. V r. 1599 odešel na faru do Vyškova na Moravě a posléze byl jmenován kanovníkem u sv. Petra v Brně s prebendou v Přísnoticích.

Kardinál Dietrichstein, strůjce opavských tragických událostí, se rozhodl 1. 1. 1608 poslat Mikuláše Sarkandera do vojensky obsazené Opavy k převzetí děkanství a k provedení protireformačních opatření. Slíbil mu kanovnictví olomoucké, pokud vytrvá v Opavě tři roky a bude-li tam horlivě působit. Mikuláš Sarkander byl uveden do své funkce v Opavě za silné vojenské asistence Geisbergrova pluku a císařských komisařů 1. února 1608 a ihned se ujal svého inkvizičního pověření. Z města byli vypovězeni všichni reformovaní kazatelé. Brzy se dostal do konfliktu s obyvateli Opavy kvůli neodvádění desátků a jiných církevních dávek. Dne 10. 10. 1608 si přivedl do Opavy na pomoc další jezuity a s nimi mu horlivě pomáhal opět i jeho mladší bratr Jan. Jenže v té době se náboženské poměry vlivem politických událostí na Moravě i v Čechách změnily, prokatolická dvorská klika byla svržena a nastalo období částečné tolerance, čehož dokladem bylo např. vydání Rudolfova Majestátu. Mikuláš Sarkander však osnoval spiknutí s cílem vojenského zásahu nejen proti Opavě, ale i proti stavům. Spiknutí bylo odhaleno a Mikuláš odsouzen jako vlastizrádce. Přičiněním Rudolfa II. se zachránil útěkem za hranice, kde mu Leopold Pasovský udělil štrasburský kanonikát s farou v blízké Nové Vsi. Teprve pobělohorské poměry mu umožnily návrat do vlasti, kde se stal v r. 1620 kanovníkem Olomouckým.

PhDr. Josef Gebauer