Další břehy 2005 – Paříž! Paříž! Zde se stává všechno!

Upraveno: 13.05.2020

 

Paříž! Paříž! Zde se stává všechno! (15. 4. – 22. 4. 2005)

Další břehy unesly diváky na vlnách Seiny do prostředí dýchajícího a tepajícího uměním. Do Paříže. Do kolébky prokletých básníků, malířů, šansonu, kankánu. Do města touhy a lásky, do města, kde i život je umění. Devátý ročník festivalu se rozhodl poodhalit kouzlo, jímž Paříž okouzluje svět, od romantických zákoutí přes umělce na Montmartru až po Moulin Rouge. Pátrala také po umělcích a příbězích, které by se bez Paříže nestaly věčnými.

Festival začal vernisážemi výstav fotografií Dalibora Bendáře a Lubomíra Vlka, kteří zachytili kouzlo současné Paříže. Hned poté se diváci přenesli na Montmartre, který v Minoritském klášteře připravili mladí výtvarníci ze ZUŠ Solná, tanečnice ze ZUŠ V. Kálika a pěvecký sbor Domino. Happening svedl na jedno místo nejznámější pařížské výtvarníky, tanečníky, hudebníky i prokleté básníky. Večer pak zakončila projekce již kultovní Amélie z Montmartru.

Umění se věnovaly také další akce festivalu, ať už projekce dokumentů o šansonu, uměnovědné přednášky Jiřího Siostrzonka nebo film Lautrec o malíři pařížského polosvěta konce devatenáctého století.

Absurdní drama a existencialismus provokovaly mysl v podobě divadelních představení klasiků tohoto směru. Hned dvakrát vystoupilo Divadlo Nablízko, poprvé s dílem Jeana Paula Sartra, podruhé se svým Monstrkabaretem Freda Brunolda. Dvakrát byl představen také Alfred Jarry, jednou Divadlem Minor s představením Ubu Králem, podruhé Husou na provázku s Nadsamcem. Přehlídka absurdity by nebyla kompletní bez Eugéna Ionesca a jeho Židle z Divadla v Řeznické. Vzácným hostem byl herec Boris Rösner v nezapomenutelné roli Cyrana z Bergeracu v inscenaci Divadla Pod Palmovkou. Na prknech Slezského divadla, kde jako dítě běhal za svou maminkou – herečkou, se tak představil poprvé a naposled.

Paříži byly věnované i akce v Městské knihovně Petra Bezruče, která uvítala autorku Martinu Drijverovou, a výstava dětských výtvarných prací Základní školy T. G. Masaryka.

Filmová sekce se věnovala pařížské bohémě, dekadenci i lásce. Kromě již zmíněné Amélie a Lautreca na programu nechyběly spektakulární Moulin Rouge Baze Luhrmanna, provokativní Poslední tango v Paříži a Snílci Bernarda Bertolucciho nebo Úplné zatmění o vztahu básníků Verlaina a Rimbauda režisérky Agnieszky Holland.

Francie inspirovala v tvorbě také zpěvačku Ivu Frühlingovou, která se svou kapelou nedobyla jen Paříž, ale také opavský Clasic Club No. 5.

A protože k Paříži nelze přistupovat jen s pokornou bázní cestovatele, ale také s bláznivostí objevovatele, připravila CK Koudela & Siostrzonek neopakovatelný zájezd po Paříži, aniž by bylo nutné opustit Opavu. Kvůli návštěvě Louvru nebylo nutné cestovat stovky kilometrů, nádraží Opava západ vydalo podobné poklady. Akce Pařiš? (Jak ji neznáte) pak pokračovala ve stejném duchu v Clasic Clubu No. 5.

Videozáznam můžete zhlédnout zde.