Další břehy 2000 – Festival rytířské kultury

Upraveno: 29.04.2020

 

Festival rytířské kultury (26. 4. – 1. 5. 2000)

Příchod nového milénia vybízel k pohledu do budoucna, ale jít vpřed a před tím se neohlédnout? Čtvrtý ročník festivalu se vydal zběsilé modernosti navzdory ke kořenům dvornosti a ctnosti. Středověk sice byl plný krutosti, bolesti a bezcitnosti, ostatně jako každý věk, ale zanechal po sobě také zcela jinou stopu – rytířskou kulturu, dobu spanilých paní, odvážných a statečných rytířů, znamenitých trubadúrů a truvérů, dobu krále Artuše a rytířů kulatého stolu, dobu hledačů svatého grálu, dobu, kdy ctí bylo držet dané slovo, dobu jasného vědomí hodnot a jejich obrany, dobu noblesní, důstojnou a slavnou.

Festival byl zahájen středověkým průvodem, doprovázeným skupinou historického šermu Gryff, zpěváky, tanečníky i obecným lidem, který vyvrcholil skladbou Truvérská mše Petra Ebena a byl zakončen ve středověké hospodě, tedy Vinárně U Přemka, za doprovodu kapely Calata.

Rytíři pronikli mezi lid ještě jednou, když se v areálu zámku v Hradci nad Moravicí konal Rytířský den pro děti a dospělé – mladé Tristany i odvážné Johanky (nechybělo divadlo, hudba, soutěže, kejklíři, žongléři ani mučící nástroje, ale především speciální rytířská stezka o 7 úkolech s následným pasování na rytíře), den zakončil Rytířský bál (včetně středověkých tanců nebo soutěže o nejlepšího trubadúra).

O tom, že se lze na rytířství a rytířskost dívat z různých a někdy zcela neslučitelných úhlů pohledu, svědčí i dramaturgie filmové linie festivalu. Vážné a meditativní pojetí patřilo Ingmaru Bergmanovi a jeho Sedmé pečeti, nekonečné nadsázce pak Svatý grál Monty Pythonů a cti a víře Johanka z Arku Luca Bessona.

S dvorskou kulturou v epoše posledních Přemyslovců seznámil posluchače PhDr. Martin Wihoda, s dvorskou nekulturou pak happening Příležitostného divadelního souboru Radovana Juhy (později zvaný Příležitostný gerontologický soubor univerzity třetího věku Dr. Františka Smělíka) pod názvem Spartakiádní rytířské hry nové doby.

Truvérskou a trubadúrskou kulturu kromě již zmíněných hostů představili také Vladimír Merta a Jana Lewitová a jejich Sefardské písně, které zazněly v prostoru výjimečně přístupné Švédské kaple, a jako kytarové duo „Keltská kytara” vystoupili Michal Hromek a Jiří Ton.

V programu nechyběla ani divadelní představení – Merlin, Artuš, Morgana nebo Bezhlavý rytíř.

Videozáznam můžete zhlédnout zde.