Gastheimb, šlechtický rod

Emma von Gastheimb, rozená Hennová z Henneberka, poslední příslušník rodu.

* 22. 12. 1833 Karnków – + 24. 9. 1900 Opava

Rod Hennů z Henneberka (německy von Henneberg) je doložen již v 11. století v hrabství stejného jména na území Frank (dnes součást Bavorska). Ve Slezsku se Hennové objevili v 17. století a v roce 1728 byli povýšeni do panského stavu. Na Hlučínsku patřila tomuto rodu panství Bolatice, Dolní Benešov a Sudice. V roce 1786 byla u Bolatic založena nová kolonie, jež byla pojmenována po tom rodu (Henneberg, česky později Heneberky, dnes Borová). V roce 1822 prodal baron Alois Henn z Henneberka (1750–1823) Bolatice Lichnovským.

V roce 1800 se na zámku v Dolním Benešově narodil Aloisův syn Friedrich Henn z Henneberka.

Oženil se 27. září 1832 s Marií, rozenou Stücker von Weiershofen, (*1808) měl Friedrich Henn z Henneberka tři dcery. Nejstarší Emma se narodila v obci s tehdejším názvem Arnsdorf (dnes Karnków v Polsku) 22. prosince 1833. Marie Eugenie (*1835) se provdala za Hugo Gusnara von Komorna. Nejmladší Valerie (*1836) zůstala svobodná.

Manželem Emmy Hennové z Hennberka se stal Heinrich von Gastheimb, kapitán jezdectva. Narodil se v Opavě 1. listopadu 1826 v rodině Moritze svobodného pána von Gastheimb (1797–1855) a jeho ženy Mathildy rozené Klose (1804–1879).

Heinrich Gastheimb měl s Emmou Hennovou z Henenberka tři děti. Nejstarší syn Moritz se narodil 23. dubna 1853. Působil ve státních službách, mj. i jako ministerský rada. Zemřel v Olomouci v roce 1934. Další syn Jan se narodil 18. října 1856 a zemřel v dětském věku. Jediná dcera Leokadia Maria Valeria se narodila 12. října 1854. V listopadu 1885 si vzala v Opavě za manžela nadporučíka zeměbraneckého pluku Richarda Kotulskiho, původem z Bílska (dnes Polsko).

Rodina von Gastheimb žila v domě na Horním náměstí č. 211 (v současnosti se zde nachází objekt Slezanky). Později se přestěhovali do domu na dnešní Sněmovní č. 2, kde žili další příbuzní z větvě Henneberků, otec Emmy, Friedrich Henn z Henneberka s manželkou Marií, jakož i další jejich dcera Valerie.

Rodiče Emmy Hennové z Henneberka, provdané von Gastheimb, byli pochováni ještě na starém hřbitově, který se nacházel v místech dnešního kostela svaté Hedviky. Její matka Marie Hennová z Henneberka zemřela v Opavě 13. října 1877 ve věku 70 let. Její otec Friedrich zemřel ve věku 81 let 27. dubna 1882.

Manželství Heinricha a Emmy von Gastheimb nebylo zřejmě příliš šťastné. Jak dokládají podklady ze sčítání lidu z roku 1870, žila tehdy Emma von Gastheimb v domě na Sněmovní č. 2 se svými dětmi, dcerou Leokadií a synem Moritzem, jenž v té době studoval na vídeňském Terezianu. Manžel a otec Heinrich von Gastheimb dětí žil v té době odděleně od rodiny („na Moravě“), zemřel 27. ledna 1872.

Emma von Gastheimb, poslední příslušnice rodu Hennů z Hennberka z linie majitelů Bolatic a Dolního Benešova, zemřela v Opavě 24. září 1900 na následky srdeční slabosti. Do rodinné hrobky byla pohřbena ještě její dcera Leokadia, provdána Kotulski, která zemřela 10. května 1922 ve věku 67 let rovněž na srdeční chorobu. O hrob se staral syn Moritz von Gastheimb, žijící v Olomouci a po něm jeho pozůstalá vdova Kamilla.

Erbu rodů Hennů z Henneberka měl černo-červeně polceném štítě na zeleném trojvrší zlato-stříbrně polceného kohouta s červenou zbrojí. Na horním okraji štítu spočívaly dva helmy s klenoty, pravý nesl obrněné rameno s taseným mečem se zlatou záštitou, levý šest kohoutích per, střídavě dvě černá, dvě stříbrná a dvě černá. Přikryvadla na pravém helmu byla černo-zlatá a na levém červeno-stříbrná. Po povýšení do stavu svobodných pánů byla mezi horní okraj štítu a helmy kladena tzv. stará koruna svobodných pánů, tedy zlatá listová koruna obtočená perlovou šňůrou.

S rodinou Gastheimb byly taktéž spojeno hrobové místo 15/I/16-17. V roce 1916 dvojhrob nechala pořídit Friederike von Gastheimb, rozená von Gellhorn. Narodila se v roce 1839 v Malých Hošticích a zemřela 1. března 1926. Tato linie Gastheimbů žila v domě na Stockertově (dnes Březinova) č. 10. Ze starého hřbitova, který se nacházel v místech, kde dnes stojí kostel svaté Hedviky, byly do hrobu v roce 1920 uloženy ostatky příbuzných ze strany Gellhornů a Gastheimbů. Hrobka byla v roce 1997 zrušena.

Informace k hrobu (Městský hřbitov, skupina 11, třída I, hrob 9)  Zobrazit hrob na mapě

Rodový znak Gastheimbů

Ve zlatém štítu červené kosmé břevno, v něm zlatý kráčející korunovaný dvouocasý lev. Prostředním klenotem jsou zlatá zavřená křídla a na předním je kosmé břevno se lvem ze štítu. Pravým klenotem je černá korunovaná orlice se zlatou zbrojí a červeným jazykem.
Levým klenotem červený polštář se zlatými střapci v rozích. Na polštáři je postavený stříbrný kruh (prsten), který je postrkán sedmi černými pštrosími péry. Přikryvadla na všech přilbách jsou červeno-zlatá.

Mgr. Zdeněk Kravar, Ph.D.