Postupným odstraňováním přežitého a urbanistickému rozvoji bránícího městského opevnění od počátku 19. století spolu se zasypáváním hradebních příkopů došlo k uvolnění rozsáhlého prostranství obklopujícího jako prstenec centrum města Opavy. Zásluhou opavského starosty Johanna Josepha Schösslera nebyl tento prostor zastavěn, místo toho na místě jižního půlkruhu původních hradeb mezi Jaktařskou a Ratibořskou bránou začaly vznikat pásy parků, v té době zvané kiosky.
Ve směru od západu na východ se mezi prostorem městské spořitelny a budovou dnešního Obecního domu jako první rozkládají Dvořákovy sady, do konce druhé světové války pojmenované po zakladateli první opavské nemocnice Leopoldu Heiderichovi. Nejprve byla na tomto místě v roce 1856 vysázena alej mezi horními částmi dnešní Ostrožné a Matiční ulice, ke konci 60. let 19. století pak byla promenáda prodloužena ve zbývajícím prostoru směrem k Čapkově ulici. Z dnešní dochované výzdoby parku lze obdivovat například meteorologickou skříňku z roku 1913 stojící naproti dnešní Střední zdravotnické školy. Byla zde přenesena po druhé světové válce z náměstí Republiky, kde byla původně odhalena u příležitosti 65. výročí vlády císaře Františka Josefa I. Secesní skříňka v sobě ukrývá teploměr a barometr, její kopule je ozdobena reliéfem listoví a na jejím vrcholu je umístěna soška žabky. Ke stému výročí narození básníka a opavského rodáka Petra Bezruče v roce 1967 byl dále ve Dvořákových sadech instalován básníkův pomník. Jedná se o společné dílo architekta Jana Benetky a manželské dvojice Vladimíra Kýna, který je autorem sedmi žulových bloků opatřených nápisy ze Slezských písní, a sochařky Jaroslavy Lukešové, která vytvořila bronzovou sochu sedícího básníka. Do roku 1945 byla v parku umístěna rovněž skulptura Ludvíka Jahna, zakladatele německých tělovýchovných spolků, tzv. Turnvereine.
Na prostranství mezi dnešním Obecním domem a Ptačím vrchem se dále nachází sady Svobody. Původně zde stál od roku 1834 v průhledu pozdější Masarykovy ulice tzv. Templ – památník purkmistra Schösslera v podobě antického chrámu, vystavěný krátce po jeho smrti. Na tomto místě jej později nahradila v letech 1890 až 1922 socha Josefa II., odhalená ke stému výročí jeho úmrtí. Park v tehdejší době také nesl císařovo jméno. Plastiku Josefa II. nahradil roku 1922 pomník básníka Fridricha Schillera. Od konce padesátých let je zde umístěna fontána s pískovcovou sochou Znovuzrozené Opavy od Vincence Havla. Alegorická skulptura ženské postavy vykročená směrem k Masarykově třídě má u paty umístěn znak města.
Ptačí vrch, oddělující sady Svobody od Křížkovského sadů, je jediným pozůstatkem původního bastionového opevnění. Tzv. Lüttermannova šance, vybudovaná ve druhé polovině 17. století, měla být původně srovnána se zemí, nakonec ale byla snížena o polovinu, integrována do parku a na sklonku 18. století byl na jejím vrcholu vybudován hudební pavilon. Své přízvisko získalo toto místo v souvislosti s odchytem ptáků v 19. století a díky přítomnosti ptačích voliér, které zde měly své místo až do 90. let 20. století. V roce 2007 zde byly instalovány tři bronzové stylizované sochy ptáků s otáčejícími se hlavami a světélkujícíma očima od sochaře Kurta Gebauera, rodáka z Hradce nad Moravicí.
Křížkovského sady, začínající zhruba na východní straně Ptačího vrchu, jsou pojmenovány po hudebním skladateli původem z nedalekých Holasovic Pavlu Křížkovském. Jeho bronzový portrét od sochařky Jaroslavy Lukešové je zasazen do svahu vedle schodiště na vrcholu kopce. Původně se v těchto místech nacházela socha skladatele E. S. Engelsberga, jehož jméno park taktéž nesl. Na úbočí bývalé Lüttermannovy šance bylo rovněž na přelomu 19. a 20. století odhaleno alpinum s nedávno obnoveným bronzovým medailonem botanika Emanuela Urbana. Jednalo se o útvar imitující přírodní scenérii alpského prostředí složeného z vápencových balvanů s bylinami typickými pro Alpy. V roce 1964 byla připojena pamětní deska připomínající vedle profesora Urbana i jeho českého kolegu Tomáše Svěráka.
Prstenec hlavních parků obklopujících město uzavírají Smetanovy sady v prostoru mezi kostelem sv. Jana Křtitele a Slezským zemským muzeem. Ukončení parkových úprav spolu s původní instalací plastiky Fridricha Schillera ve Smetanových sadech proběhlo roku 1876. Ve 20. letech minulého století pak byla na jeho místě instalována busta hudebního skladatele Bedřicha Smetany, zhotovená sochařem Otakarem Španielem. V areálu parku v blízkosti johanitského kostela se dochoval také zbytek původních městských hradeb s gotickým portálem.
