Hluk

Hluk je každý nechtěný zvuk (bez ohledu na jeho intenzitu), který má rušivý nebo obtěžující charakter nebo který má škodlivé účinky na lidské zdraví. Hluk se vyjadřuje a měří nejčastěji jako ekvivalentní hladina akustického tlaku (LAeq), jednotkou je decibel (dB). Lékařské i statistické studie dokazují, že hluk má nepříznivý vliv na lidské zdraví.  

Největším zdrojem hluku ve městě Opava je doprava. Nejproblémovějšími úseky silniční sítě jsou průjezdní úseky silnic centrem města. Z hlediska počtu stížností a počtu zasažených obyvatel je větším problémem hluk z hudebních produkcí na otevřených prostranstvích. Dalším zdrojem jsou různé výrobny a provozy. Pro omezení hlučnosti je nutné navázat užší spolupráci stavebního úřadu, hlavního architekta a hygienické služby, jak při tvorbě územního plánu a stanovování zón využití, tak i při konkrétním povolování staveb.  

Město Opava podobně jako jiná města nemá příliš možností k omezení hlukové zátěže. Úřady zodpovědné za řešení hlukové zátěže jsou orgány ochrany veřejného zdraví – tj. Krajská hygienická stanice Moravskoslezského kraje se sídlem v Ostravě, která má územní pracoviště umístěné také v Opavě. 

Nepříznivé účinky hlukové zátěže

Lékařské i statistické studie dokazují, že hluk má nepříznivý vliv na lidské zdraví. Sluch prvotně slouží člověku především jako varovný systém. Organismus kvůli tomu reaguje na hluk jako na poplašný signál a spouští celou řadu mechanismů. Dochází například ke zvýšení krevního tlaku, zrychlení tepu, stažení periferních cév, zvýšení hladiny adrenalinu či ke ztrátám hořčíku. Hluk má také poměrně významný vliv na psychiku jednotlivce a často způsobuje únavu, depresi, rozmrzelost, agresivitu, neochotu, zhoršení paměti, ztrátu pozornosti a celkové snížení výkonnosti. K poškození sluchu ale může vést i dlouhodobé vystavení hluku kolem 70 dB, což je běžná úroveň podél hlavních silnic.  

Hlukové zatížení Opavy

Město Opava si nechalo v roce 2008 zpracovat hlukovou mapu. Ze zmíněného dokumentu vyplývá, že nejvýznamnějšími zdroji hluku, jsou výrobní provozy, doprava (zejména těžká nákladní doprava) a také hluk z hudebních produkcí.  

Největším zdrojem hluku ve městě Opava je doprava. Nejproblémovějšími úseky silniční sítě jsou průjezdní úseky silnic centrem města. Při dopravních špičkách, jejichž délka trvání a rozsah se každoročně rozšiřuje, se stává Opava velmi obtížně průjezdnou. Tvořící se kolony vozidel nejen svým hlukem, ale i exhalacemi a prašností velmi negativně působí na životní prostředí ve městě. Na některých úsecích komunikací jsou pravidelně překračovány hlukové limity. Jedná se o úseky ulic Krnovská, Hradecká, Olomoucká, Komenského, Hlavní, Ratibořská, Praskova, Kasárenská, Pekařská. Na hlavních průtazích městem jsou povolené limity překračovány významně, někde až o 10 dB. Železniční doprava je z hlediska vlivu hluku v Opavě méně významná, neboť trať do Ostravy je vedena mimo centrum města a spoje na trati do Krnova jsou oslabeny.  

Z hlediska počtu stížností a počtu zasažených obyvatel je větším problémem hluk z hudebních produkcí na otevřených plochách – diskotéky a koncerty v parcích, náměstích, hřištích. Tato hlučnost v nočních hodinách přesahuje mnohdy limity o více než 10 dB, k čemuž se připojují ještě rušivé projevy hostů, bouchání dveří aut, apod. Tento hluk je ovšem ze zákona postihnutelný pouze jako rušení nočního klidu. Významným zdrojem hluku jsou také hudební produkce v uzavřených objektech, zejména těch, které nemají dostatečné stavební protihlukové úpravy. V letních měsících se k rušení pohody obyvatel přidává i hluk z předzahrádek restaurací, nevhodně umístěných v bytové zástavbě. 

Dalším zdrojem je hluk z různých výroben a provozů. Pro omezení hlučnosti je nutné navázat užší spolupráci stavebního úřadu, hlavního architekta a hygienické služby, jak při tvorbě územního plánu a stanovování zón využití, tak i při konkrétním povolování staveb.  

Hodnoty hladiny hluku ve dne přesahující 65 dB, které již indikují možný vznik kardiovaskulárních onemocnění (zejména ICHS) byly vypočteny:  

• v centrální části Opavy, 

• podél hlavních silnic na katastrálním území Opava město, 

• podél všech radiálních silnic I. třídy, 

• podél významněji dopravně zatížených místních komunikací.  

Zvýšené riziko výskytu kardiovaskulárních onemocnění lze pak očekávat především v oblastech s hlukovou zátěží nad 70 dB ve dne. Rovněž byla provedena analýza a výpočet počtu obyvatel bydlících v domech, které, alespoň částí leží v pásmu s hlukovým zatížením ve dne nad 70 dB. Jednalo se o 3,1 % obyvatel Opavy.  

Nástroje na ochranu před hlukem

Ochrana lidského zdraví před hlukem je zakotvena v zákoně č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví. Limity pro hluk jsou pak podrobně stanoveny nařízením vlády č. 148/2006 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací.  

Tabulka: Základní limity pro venkovní hluk (např. u obytných domů) 

Zdroj: http://hluk.eps.cz/hluk/limity/

Město Opava podobně jako jiná města nemá příliš možností k omezení hlukové zátěže. Úřady zodpovědné za řešení hlukové zátěže jsou orgány ochrany veřejného zdraví – tj. Krajská hygienická stanice – Územní pracoviště Opava.  

Město Opava přijalo OZV č. 2/2011, o ochraně nočního klidu a regulace hlučných činností, kterou jsou regulovány činnosti, které by mohly narušit veřejný pořádek v obci nebo být v rozporu s dobrými mravy a ochranou zdraví. 

Nejúčinnějšími nástroji jsou především eliminace příčin a následků hluku – tedy snížení dopravní zátěže, vybudování protihlukových stěn, výsadba zeleně podél komunikací či výměna povrchu vozovek. Méně účinná jsou opatření na odstranění následků hluku. Mezi nejčastější patří výměna oken za protihluková či dispoziční změny v bytě (např. výměna obývacího pokoje za ložnici). 

Indikátory hluku