Bittlová Marie

* 27. 3. 1904 Vilantice, o. Jaroměř – + 13. 12. 1985 Budišov nad Budišovkou

Herečka opavské činohry.

Pocházela z prostředí dělnické rodiny s příjmením Zdeňkovi. Vyučila se švadlenou, ale řemeslo opustila a přešla k divadlu. Hrála postupně u několika kočovných divadelních společností. Debutovala rolí romantické Vereny v Kolárově Pražském židovi v r. 1922 u divadelní společnosti V. Budínského a potom následovala angažmá u V. Choděry, Č. Meliška, V. Vrby a nejdéle u K. Kaňkovského (1925 – 36). Hrála stále role milovnic a naivních dívčích postav, ale situace se změnila po jejím provdání za herce a režiséra J. Bittla. U divadelní společnosti svého manžela se začala uplatňovat v charakterních rolích zralých žen, kupř. v Jiráskově Vojnarce či Čapkově Matce. Po válce působila v oblastních divadlech v Náchodě (1945-46), Pardubicích (1946-48, 1953-54), Táboře (1948-49), Českých Budějovicích (1949-50), Slaném (1950-51) a Benešově (1951-53). Putování po českém venkově a dlouholetá služba lidovému obecenstvu daly jí do vínku upřímný vztah k základním klasickým hodnotám české dramatiky, vychovaly z ní představitelku lidových postav.

V Opavě již jako zralá a zkušená herečka působila v l. 1954 – 1966 u činohry Slezského divadla Zdeňka Nejedlého. Opavskému obecenstvu se představila rolí Sousedky na premiéře Mahenova Janošíka. V soustředěném opavském angažmá se prohlubovalo její herectví a vrcholilo hlavně zpodobením matek, případně babiček, tématu mateřské lásky v mnoha podobách a významech. Ve svých rolích představovala tři Babičky: v Jiráskově Lucerně, Blažkově Příliš štědrém večeru a Casonově Stromy umírají vstoje. Hrála matku reformátora v Tylově Janu Husovi, Havlovou v Jiráskově Vojnarce, Zuzu Javorovou v Tajovského Ženském zákoně, Evinu tetku v Preissově Gazdině robě.
 
Nutno dodat, že teprve v Opavě nalezla M. Bittlová trvalé působiště, srostla s městem, divadlem i souborem. Po odchodu do důchodu vystupovala pohostinsky v opavském divadle až do r. 1982.
 

PhDr. Josef Gebauer