Statutární město Opava je průmyslovým i kulturním centrem českého Slezska a svým významem přesahuje hranice bývalého okresu. První písemná zpráva o osadě, ležící na křižovatce obchodních cest a pojmenované podle řeky Opavy, je z roku 1201, městské zřízení dokládá listina z roku 1224. Počátkem 14. stol. vzniklo v rámci České koruny Opavské vévodství a Opava se později stala jeho administrativním centrem. Od roku 1742, po prohrané válce, kdy byla větší část Slezska postoupena Prusku, byla Opava hlavním městem rakouského Slezska.
V roce 1820, po porážce Napoleona, se zde konal druhý kongres vítězných mocností; sešli se zástupci tzv. Svaté aliance – ruský car, pruský král, rakouský císař a zástupci Anglie a Francie, k jednání o společném postupu proti revolučnímu hnutí v Itálii. Až do vzniku země Moravskoslezské v roce 1928 byla Opava sídlem zemských úřadů.
Opava nebyla hospodářsky rozvinutým městem a její obyvatelé byli silně poněmčeni. Teprve ve druhé polovině 19. stol. se začal ve Slezsku rozvíjet český národní život a Opava se stala jeho střediskem. Skutečný rozvoj českého uvědomění a české kultury přinesl teprve vznik Československé republiky v roce 1918. Stagnující hospodářství, zejména soukenictví a později potravinářský průmysl, oživilo, byť nedostatečně, teprve napojením železnice v roce 1855.
Za nacistické okupace v letech 1938–1945 byla Opava centrem jedné ze sudetských žup. Při těžkých bojích v závěru druhé světové války byla značná část města poškozena nebo zcela zničena, přes 3000 sovětských vojáků zaplatilo svým životem.
Po válce byly postaveny celé nové obytné čtvrti a průmyslové závody, především strojírenského, potravinářského, papírenského a farmaceutického průmyslu.
Opava je dnes statutárním městem, sídlem Slezské univerzity, středních škol, kulturních a vědeckých institucí. Slezské zemské muzeum, založené 1. 5. 1814, je nejstarším muzeem na území ČR a patří k nejvýznamnějším ústavům v republice (expozice přírody a historie Slezska, vývoj životního stylu a umění od gotiky až po současnost).
Město je rodištěm i místem posledního odpočinku básníka Petra Bezruče (1867 až 1958), na zdejším gymnáziu studoval zakladatel moderní genetiky J. G. Mendel (1822 až 1884). Mezi opavské rodáky patří také vídeňský architekt, spoluzakladatel vídeňské secese, J. M. Olbrich (1867 až 1908), spisovatel A. C. Nor (1903 až 1986) a Joy Adamsonová (1910 až 1980), neúnavná bojovnice za záchranu africké přírody a autorka knih o lvici Else.
V Opavě se zachovalo mnoho kulturních památek, řada z nich je chráněná státní památkovou péčí. „Bílou Opavu“, jak město nazval básník Petr Bezruč, charakterizují také četné parky a sady, zejména na obvodu historického jádra města.
1201 první písemná zpráva o Opavě
1224 Opava listinou doložena jako město, proto se oprávněně řadí k nejstarší vrstvě privilegovaných měst v českých zemích (listina krále Přemysla Otakara I. sepsaná notářem Heřmanem v Hulíně)
1247 3. květen, privilegium markraběte Přemysla, kterým se Opavě uděluje právo výročního trhu a osvobození od cla v odškodné za škody způsobené v dubnu 1241 při obléhání Mongoly
1281 Opava ustanovena sídlem knížectví; král Přemysl Otakar II. postoupil Opavsko v r. 1269 svému synovi
Mikuláši I. v odškodné za vyloučení nástupnictví na český trůn, po návratu z uherského zajetí byl. Mikuláš I. jmenován opavským knížetem
1318 zemřel Mikuláš I., kníže opavský
1318 3. červenec, Mikuláš II. obdržel Opavsko v dědičné léno, to se tak stalo podřízeným České koruně
1365 8. prosinec, zemřel Mikuláš II.
1377 k dělení Opavska mezi čtyři syny knížete Mikuláše II. (Jana, Mikuláše, Václava a Přemka) došlo ve chvíli, kdy nejmladší z nich dosáhl plnoletosti; centrem knížectví byl Hradec nad Moravicí
1427–1431 husité ovládli Opavsko, kníže Přemek podepsal „čtyři artikule pražské“, české reformace pronikla na opavské území, Opava se stala sídlem knížectví
1465 Opavsko se stalo lénem synů husitského krále Jiřího z Poděbrad, zejména pak knížete Viktorína
1466–1473 Opava sdílela důsledky papežské klatby kvůli setrvávání v podobojí vyhlášené papežem Pavlem II. dne 23. 11. 1466; byla odvolána teprve 1. 4. 1473
1474 křižácké tažení uherského krále Matyáše Korvína (v papežských službách) na Opavsko; Matyášova černá rota přitáhla k Opavě 23. srpna
1485–1526 vláda Uhrů na Opavsku; Matyáš Korvín se 12. května 1485 ujal vlády na Opavsku, když jej k uvedenému datu odňal knížeti Viktorínovi z Poděbrad
1525 proběhla luterská reformace v Opavě a město se postupně stalo střediskem reformace ve Slezsku
1603 20. říjen, císař Rudolf II. vyhlásil nad městem Opavou říšskou klatbu; následoval vojenský zásah olomouckého biskupa a kardinála Františka z Ditrichštejna
1607 23. září, po 43 dnech obléhání Opavy bylo vojsky císařského generála Jiřího Basty (Geisbergerův pluk) město dobyto
1613 v rámci pokatolizovacích opatření se opavským knížetem stává Karel z Lichtenštejna, v Opavě však nebyl přijat „vlídně“, proto se jeho sídlem stal Krnov, spojil takto od r. 1377 rozdělené Opavsko s Krnovskem
1648 město prožilo po skončení třicetileté války těžké chvíle – značná část českého obyvatelstva byla nucena vystěhovat se a opustit dosud většinou evangelickou Opavu, začaly četné rekatolizační akce v rámci protireformačních snah za účinné pomoci jezuitské koleje založené v Opavě již během války, město bylo dosídlováno Němci, nastal germanizační útlak zbylého českého obyvatelstva
1742 jako důsledek vratislavského míru uzavřeného 11. 6. 1742 Slezsko rozděleno mezi Prusko (větší část) a Rakousko (menší část), kdy hranici tvořila na teritoriu knížectví řeka Opava; město Opava se stává hlavním městem rakouského Slezska a současně sídlem Královského úřadu a Slezského veřejného konventu
1782–1849 Rakouské Slezsko podřízeno správě moravskoslezského gubernia v Brně, v Opavě dále zasedal Slezský veřejný konvent, od r. 1793 Opava sídlem kraje a tudíž krajanského hejtmanství
1820 v Opavě se ve dnech 24. 10.–23. 12. konal tzv. Opavský kongres Svaté aliance
1849 Opava sídlem místodržitelství, od r. 1854 Zemské vlády slezské až do r. 1928 jako politického úřadu
1850 zřízena v Opavě obchodní a živnostenská komora a zemský soud
1862 sídlo zemského slezského sněmu až do r. 1918
1864 zřízeno finanční ředitelství až do r. 1938
1866 stává se statutárním městem v čele s magistrátem
1870 ustanovena zemská školní rada
1911 vzniklo Ředitelství pošt a telegrafů pro Slezsko v Opavě
1918 29. říjen–20. prosinec, sídlo tzv. provincie „Sudetenland“, po obsazení Opavy českým vojskem přešla moc do rukou úřadu vzniklé ČSR
1928 30. listopad, Slezsko zaniklo jako země, Opava ztratila četné výhody spojené s titulem zemského hlavního města
1938–1945 centrum vládního obvodu v rámci Sudetské župy
1945 22. dubna Opava osvobozena Rudou armádou za cenu nesmírných válečných škod, v rámci srovnatelných lokalit utrpěla Opava nejvíce ze všech měst ČSR
1945 květen, začala výstavba a obnova Opavy, která se opět stává statutárním městem dne 27. října 1945 a současně sídlem okresního národního výboru
1946 1. leden, k Opavě připojeny obce Kateřinky, Jaktař a Kylešovice
1958 1. ročník kulturního festivalu Bezručova Opava
1976 integrace okolních obcí s Opavou
1991 9. srpen, zřízení Slezské univerzity v Opavě
1994 vznik výcvikového střediska logistiky Armády ČR v Opavě
1996 chrám Nanebevzetí Panny Marie povýšen na konkatedrálu
1997 7. červenec, Opavu postihla největší povodeň v jejích dějinách
2000 zřízena pěší zóna na Horním náměstí,
26. říjen, návštěva belgického královského páru
2003 postavena sportovní hala a parkovací dům
2004 zřízena pěší zóna na Dolním náměstí
2006 rekonstruována budova radnice Hláska
2007 přeměna náměstí Osvoboditelů na park, postavena nová smuteční síň na městském hřbitově
2009 otevřen zrekonstruovaný Obecní dům na Ostrožné ulici
2011 přestavba Domu umění, vinárny a základní umělecké školy na Pekařské ulici
2012 rekonstrukce Kulturního domu Na Rybníčku
2013 otevřena cyklostezka Slezská magistrála
2014 revitalizace městských sadů
2015 návštěva lichtenštejnského knížete Hanse Adama II.
2016 opavský klavírista Lukáš Vondráček vyhrál nejnáročnější světovou klavírní soutěž královny Alžběty v Belgii